S lékaři pro lékaře: AI jako nástroj pro precizní medicínu i proti vyhoření pohledem Alberta Štěrby

Může být umělá inteligence nástrojem lidskosti? Pro MUDr. Alberta Štěrbu, Ph.D., MBA, neurochirurga a předsedu spolku Mladí lékaři, je to cesta, jak vrátit čas tam, kde má být – k pacientovi. V každodenní praxi totiž lékaře často pohlcuje administrativa, od opakovaného přepisování údajů až po vyplňování formulářů.
„První myšlenka byla: konečně někdo řeší skutečný, vlastně velice obyčejný, ale ultimátně otravný problém z praxe,“
říká Albert o svém prvním setkání s Auris One. V rozhovoru vysvětluje, proč ho zaujala právě automatizovaná tvorba lékařských zpráv, jak může AI zvýšit bezpečnost péče a proč by se mladí lékaři měli o technologie zajímat, i když základem péče zůstává klinické myšlení a empatie.
Umělá inteligence v praxi lékaře
Alberte, jako neurochirurg pracujete s milimetry a extrémním tlakem na výkon. Jako předseda Mladých lékařů zase vidíte systémovou únavu a byrokracii. Je pro vás AI spíše nástrojem pro preciznější medicínu, nebo záchrannou brzdou proti vyhoření lékařů, které administrativa drtí?
Pro mě je to obojí zároveň. V neurochirurgii rozhodují detaily a přesnost, ale zároveň vidím, že velkou část energie lékařů dnes spolyká administrativa. Umělou inteligenci vnímám jako nástroj, který může zpřesnit a zpřehlednit práci s informacemi a současně vrátit čas tam, kde má být – k pacientovi. Klíčové je, aby šlo o pomocníka, ne o náhradu úsudku lékaře, a aby bylo jasné, kdo nese odpovědnost a jak je chráněno soukromí pacienta.
Obecně se říká, že lékaři tráví víc času u počítače než u pacienta. Co vy a administrativa?
Administrativa je pro mě jedna z největších zátěží běžného dne. Nejde jen o samotné psaní lékařské zprávy, ale o opakované přepisování stejných údajů, vyplňování formulářů a hledání informací v několika systémech. Ve výsledku to nejsou minuty, ale hodiny, které by šly využít lépe – na rozhovor s pacientem, vysvětlení léčby nebo prostě na bezpečnější práci bez spěchu.
Jak se podle vás staví čeští lékaři k tomu, že jim do řemesla začíná mluvit umělá inteligence? Panuje spíše nadšení, nebo skepticismus?
Řekl bych, že převažuje opatrný pragmatismus. Lékaři nejsou proti technologiím – pokud jim skutečně pomáhají a nekomplikují práci. Nadšení bývá tam, kde nástroj šetří čas a zvyšuje přehlednost, skepticismus pak tam, kde je výsledek nespolehlivý, nástroj se špatně ovládá nebo nejsou vyjasněná pravidla pro ochranu dat a odpovědnost za případnou chybu. Když se tyto věci ošetří, ochota používat nové AI nástroje rychle poroste.
První setkání s Auris One
Pamatujete si na ten moment během webináře, kdy jste poprvé viděl Auris One v akci? Co bylo to první, co Vám problesklo hlavou?
Ano, pamatuji. První myšlenka byla: konečně někdo řeší skutečný, vlastně velice obyčejný, ale ultimátně otravný problém z praxe. Když jsem viděl, že z běžného rozhovoru vznikne během chvíle smysluplně strukturovaná lékařská zpráva, napadlo mě, že to může výrazně ulevit od rutinního psaní a současně zvýšit kvalitu dokumentace. Prostě více muziky za méně času!
Měl jste předtím nějakou zkušenost s AI nástroji v medicíně?
Ano, ale spíše okrajově. Setkal jsem se s nástroji a aplikacemi, které pomáhají vyhledávat v odborných zdrojích nebo pracovat s obrazovou dokumentací. V běžné klinické praxi vnímám jako úskalí implementace, pokud jednotlivé nástroje nebudou dobře zapojené do pracovního dne a budou vyžadovat další kroky navíc. Proto mě zaujalo řešení, které cílí přímo na jednu z největších časových ztrát – na tvorbu kvalitní a srozumitelné lékařské zprávy.
Lékaři často bojují s nepřehlednými systémy. Působí na vás rozhraní Auris One v porovnání s běžnou praxí jinak?
Ano, působí. V běžné praxi jsou systémy často složité, přehlcené funkcemi a neodpovídají tomu, jak lékař reálně pracuje. U Auris One na mě zapůsobilo, že je zaměřené na konkrétní úkol, má srozumitelné rozhraní a výstup je přehledný a rychle upravitelný. Když jsem to zkoušel, ušetřilo mi to čas hlavně tím, že jsem nemusel informace z rozhovoru znovu přepisovat – mohl jsem se soustředit na kontrolu, doplnění odborných detailů a finální odpovědnost za text.
Pacient v centru dění
Pokud AI převezme část administrativy a/nebo pomůže s diagnostikou, znamená to, že budeme mít víc času se na pacienta skutečně podívat a mluvit s ním?
Může to tak být, a přesně v tom vidím největší přínos. Když část rutinní administrativy převezme nástroj, který funguje spolehlivě, lékař získá prostor věnovat se pacientovi: lépe se doptat, vysvětlit další postup a ověřit, že pacient všemu dostatečně rozumí. Zároveň to může zlepšit kvalitu dokumentace – dobře napsaná zpráva je základ návazné péče. Podmínkou je, aby technologie byla bezpečná, aby pacient věděl, že se pracuje se záznamem, a aby lékař výstup vždy zkontroloval a převzal za něj odpovědnost.
A budoucnost?
Kdyby mohla Auris umět jednu „sci-fi“ věc, která by vám zítra ráno v práci vyrazila dech, co by to bylo?
Kdybych měl popsat jednu science fiction funkci, tak aby po rozhovoru s pacientem nevznikla jen zpráva, ale zároveň i návrh dalšího postupu včetně potřebných žádostí a úkonů – například předvyplněné žádanky na vyšetření, návrh kontrol, upozornění na možné rizikové situace, které nesmí zapadnout. Lékař by vše zkontroloval, upravil, doplnil, potvrdil a vysvětlil pacientovi. To by byla obrovská úspora času a zároveň podpora bezpečnosti péče.
Co byste poradil mladým lékařům, kteří teprve začínají? Mají se zajímat o technologie, nebo se dále držet čistě medicíny?
Mladým lékařům bych poradil, aby se drželi medicíny jako základu – klinické myšlení, empatická komunikace s pacientem a rozhodování se žádnou technologií nahradit zcela nedá. Zároveň je ale rozumné zajímat se o technologie, protože budou stále víc součástí našeho povolání. Nemusí z nich být programátoři, ale měli by rozumět tomu, co nástroj dělá, jaká má omezení, jak pracuje s daty a kdy mu nelze slepě věřit. Kdo se bude umět v technologiích orientovat, ten si lépe ochrání vlastní čas, a hlavně bude pro pacienty bezpečnějším, efektivnějším a věřím, že i příjemnějším lékařem.

.png)
