S lékaři pro lékaře: MUDr. Jan Přáda o umělé inteligenci v gynekologii

„Díky umělé inteligenci můžeme být lékaři, kteří víc vidí, slyší i rozumí.“

MUDr. Jan Přáda je gynekolog a viceprezident České lékařské komory, který propojuje medicínu s technologiemi. Z původního zájmu o technické obory se stal lékař, jenž dnes věří, že umělá inteligence dokáže lékařům ušetřit čas, zefektivnit diagnostiku i administrativu a umožní jim věnovat se více samotné péči o pacienty.

Co tě původně přivedlo k medicíně a konkrétně k oboru gynekologie a porodnictví?

Možná to bude znít zvláštně, ale medicínu jsem nikdy dělat nechtěl. Na gymnáziu jsem rozhodně směřoval jiným směrem, chtěl jsem se hlásit buď na MatFyz nebo ČVUT či jinou obdobnou vysokou školu. Pak jsem ale měl možnost jít na 1. LF UK bez příjmaček a začal jsem to trochu zvažovat. Původně mne napadaly spíše „technické“ obory medicíny, jako třeba nukleární medicína či zobrazovací metody, ale rozhodl jsem se, že tomu šanci dám a že jinou školu si případně dostudovat mohu asi i později, medicínu ale těžko. Nechci se opakovat, ale ani gynekologie a porodnictví nebyla moje první volba, byť jsem se chtěl orientovat chirurgickým směrem. Po nějakém čase, co jsem uvažoval o plastické chirurgii a následně neurochirurgii, jsem měl možnost poznat tento obor v úplně jiném kontextu. A vzhledem k tomu, že i absolvované praxe byly ve velmi dobré atmosféře a zjistil jsem, jak je to široký a různorodý obor, nebylo o čem dále přemýšlet.

Kromě klinické praxe jsi také viceprezidentem ČLK, jak vnímáš současnou úroveň digitalizace v českém zdravotnictví z tvé dvojí role lékaře a funkcionáře?

Z obou rolí ji vnímám jako nedostatečně nízkou. Je jasné, že zdravotnictví obecně je poměrně rigidní a s velkou setrvačností, nicméně prostor pro zlepšení je značný. Při porovnání s dalšími sektory, jako např. bankovnictví máme opravdu co dohánět, ale i leckteré státní instituce jsou na tom lépe.

AI je dnes velkým tématem, kde vidíš její největší potenciál pro medicínu? Jde spíše o diagnostiku, administrativu, nebo personalizovanou léčbu?

Ve zkratce, vše. Nicméně jako nejjednodušší bych momentálně viděl přínos v administrativě. A samozřejmě, co se týká diagnostiky, AI asistované zobrazovací metody jsou již na trhu a jednoznačně ukazují, že to je správná cesta do budoucnosti.

Mnoho lékařů má z AI obavy, například ze ztráty lidského kontaktu s pacientem nebo z chybovosti algoritmů. Jaká jsou podle tebe největší rizika a jak jim můžeme předcházet?

Největší chybou by bylo AI odmítat. Jistá obezřetnost je samozřejmě na místě, ale existuje velký potenciál, že nám AI pomůže být lepšími lékaři. Ať už v podobně druhého názoru (koneckonců, i kolega se může mýlit) nebo toho, že díky automatizaci administrativy budeme mít naopak na kontakt s pacientem déle času. Zásadní je z mého pohledu strach z neznámého a jistý nedostatek sebedůvěry, jestli práci s AI zvládne každý lékař. Zde bych viděl velkou roli ve vzdělávání (a to samozřejmě i pod hlavičkou ČLK), abychom tuto technologii lékařům představili a naučili je ji používat.

Myslíš si, že AI v budoucnu nahradí některé kompetence lékařů, nebo bude vždy sloužit spíše jako pokročilý asistent?

Troufnu si tvrdit, že mnohé kompetence jednou nahradí. Co a jak konkrétně, případně kdy k tomu dojde, si naopak hádat neodvážím. Protože to není ani tak technologická a medicínská otázka, jako spíše etická a samozřejmě legislativní.

V jakých oblastech gynekologie a porodnictví by mohla umělá inteligence přinést největší změnu?

Zobrazovací metody, kam patří i screeningy, jednoznačně. Jako poradce (second opinion) u komplikovaných případů určitě také. AI chatboti by také mohli zkvalitnit edukovanost pacientek.

Jak často ty jako gynekolog potřebuješ konzultovat případy s kolegy z jiných specializací?

Vzhledem k tomu, že pracuji na pracovišti nejvyššího typu, tak dnes a denně. Nicméně asi žádný obor se dnes nedá dělat kvalitně bez občasné mezioborové spolupráce.

Kolik času ti v průměru denně zabere psaní lékařských zpráv a jak podle tebe psaní během rozhovoru ovlivňuje kvalitu interakce s pacientkami?

Vzhledem k tomu, že již pracuji v medicíně 10 let, tak mi každodenního papírování ubylo. To většinou leží na bedrech nejmladších kolegů, kteří tvoří „první linii kontaktu“ s pacienty a tam psaní ambulantních, příjmových, propouštěcích zpráv atd. může obor od oboru zabrat až 50 % času.

Jak moc by ti pomohlo, kdybys mohl plně věnovat pozornost pacientce, nemusel si dělat poznámky a měl jistotu, že na nic důležitého z toho, co řekla, nezapomeneš?

Stoprocentně a doufám, že to bude brzy standard péče. Momentálně některá pracoviště (včetně mého) používá na toto „lidské asistenty“ a je to významné zvýšení komfortu pro lékaře i pacienty.

Jak by podle tebe vypadal ideální den v práci gynekologa-porodníka za deset let, pokud bychom naplno využili potenciál umělé inteligence?

Redukce administrativy na absolutní minimum, AI asistované zobrazovací (a jiné diagnostické metody), AI asistovaný poradce v oblasti doporučených postupů a jiných zdrojů. Maximum času věnováno „dělání medicíny“ a kontaktu s pacientkami.

Co bys poradil svým kolegům, kteří jsou k novým technologiím zatím spíše skeptičtí?

Obezřetnost je na místě, ale skepse ne. Lze očekávat, že kdo se bude AI bránit, tomu takříkajíc ujede vlak. A samozřejmě bych i ze své pozice byl rád, aby se zlepšila edukovanost lékařů, což určitě pomůže rozptýlit jejich obavy.

Na závěr, jaká je tvoje osobní vize propojení medicíny a technologií?

Propojení medicíny a technologie je v moderním světě absolutní nezbytnost. Jen těžko si lze dnes představit, že bychom dělali medicínu bez CT, ultrazvuku nebo odečítali krevní obraz pod mikroskopem. Očekávám, že výhledově to s AI bude podobné. Ostatně, dnes už taky zkratka CT nedává moc smysl, protože nikdo už moc nezná jinou tomografii než počítačovou. Chtěl bych se dočkat již výše uvedeného – více času na pacienty a dělání medicíny.